Tento týden po křídly archanděla Michaela

 

Anděl v džínsách
(příběh milovaného archanděla Michaela)

 

Byl to pozemský anděl v džínsách. Mladý, ale již velice moudrý. Vzhledem připomínal sexy symboly z obálek známých časopisů, ale jeho úsměv byl hřejivější a opravdovější. Měl rád moderní svět počítačů a internetu, ale vždy si našel čas i na své další lásky – zahrádku u jejich domu a les za městem. Pro každého měl hezké slovíčko, pomáhal lidem i zvířatům, na všech se snažil nejprve vidět to lepší.

Jednoho dne si chtěl povyrazit, a tak svá andělská křídla pověsil na věšák a šel se bavit s přáteli na diskotéku.

Když se vrátil, zjistil, že křídla zmizela.

„Andělská křídla nemůžou jen tak zmizet,“ vrtěl hlavou archanděl, který uslyšel jeho panické volání o pomoc.

„Tak je někdo ukradl.“

„To už vůbec ne! Nikdo ti nemůže ukrást andělská křídla,“ ujišťoval ho archanděl. „A proč sis vlastně sundal svá křídla?“

Mladík vzdychl a provinile ze sebe vysoukal. „Chtěl jsem si odpočinout a trochu si užít.“

„A ty si myslíš, že si anděl nemůže odpočinout a pobavit se s přáteli?“

Mladíkovy oči ztrácely provinilý výraz, jak se tak se díval na udiveného anděla. Výčitky slábly, až úplně zmizely. V tu chvíli…

„Podívej se,“ kývl archanděl k věšáku, na kterém zazářila andělská křídla.

 

Někdy bereme svou spirituální cestu příliš vážně. Být pozemským andělem neznamená, že si nemůžeme užívat příjemností života.

 

Milovaný archanděli Michaeli, s radostí a láskou ti posílám poděkování za pomoc na mé životní cestě. Díky za všechny veselé stránky mého života.

 

Autor: Jitka Saniová